close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Politologie

Volební systém

27. března 2008 v 18:50 | Nympha
Volební systém je ústavou nebo zákonem daný způsob voleb do zastupitelských sborů. Existují dva základní volební systémy, a to většinový a poměrný.
Většinový, nebo-li majoritní, volební systém volí pouze jednoho kandidáta, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů. V každém z volebních obvodů mezi sebou soupeří několik kandidátů z různých stran. Používají se jednomandátové obvody, jejichž počet odpovídá počtu mandátů ve sněmovně. V tomto systému je snadné vytvořit parlamentní většiny, protože se do parlamentu dostane jen několik silných stran, vláda tím pádem bývá stabilnější a je kontrolovatelnější jednotnou opozicí. Zvolený reprezentant je v úzkém sepětí s obvodem, v němž byl zvolen.
ALE: Zvolený parlament nedostatečně odráží skutečné rozložení politických sil v zemi - nezastupuje společenské menšiny a je nepříznivý pro nově vzniklé strany!
V systému poměrného (proporcionálního) zastoupení odpovídá rozdělení poslaneckých madátů procentu odevzdaných hlasů. Má méně velkých vícemandátových volebních obvodů, pro něž připraví politické strany kandidátní listiny. (Počet míst na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů, jež se v daném obvodě rozdělují). Volič nevolí jednotlivce, nýbrž celé kandidátské listiny. Systém přenáší vůli obyvatelstva i jeho menšin do politického systému a umožňuje určit rozložení politických sil ve státě. Ulehčuje vytváření nových politických stran. Aby se strana mohla dostat do sněmovny, musí překročit procentní hranici počtu hlasů (u nás je 5%), poté může získat mandáty. Každý volič může využít práva preferenčního hlasu.
ALE: Volič volí kandidátské listiny. Politická moc se tříští a často vzniká koaliční vláda, která není tak stabilní. Sepětí poslance s volebním obovodem není tak silné, při rozhodování se řídí více stranickými zájmy!
Perlička: V České republice se využívá volebního systému poměrného zastoupení. Nestabilnost vlády se již několikrát neblaze projevila, čehož jste si jistě jako bystří a participovaní občané všimli... ;o) :oD
( %) já vím, je to smutný O:-) )
N.v.M.

Volby

27. března 2008 v 18:27 | Nympha
Volby jsou vlastně součástí nepřímé demokracie, je to akt, při kterém právoplatní občané, jež dosáhli určitého věku (věková hranice se liší dle druhu voleb), volí své zástupce do určitých funkcí nebo ogánů.
Volby se dělí na:
  • parlamentní
  • prezidentské
  • komunální (na úrovni samosprávy)


N.v.M.


Dělba státní moci

14. března 2008 v 9:40 | Nympha
Státní moc v České republice se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní, stejně jako ve valné většině současných států.

Moc zákonodárná

Moc zákonodárnou nebo-li legislativu tvoří dvoukomorový Parlament ČR, jenž se skládá z Poslanecké sněmovny (200 poslanců) a Senátu (81 senátorů).
Poslanecká sněmovna
Má silnější postavení než Senát, protože přijímá návrhy zákonů. V jejím čele stojí předseda, který svolává, zahajuje, řídí a ukončuje její schůze. Podle stranické příslušnosti poslanci vytvářejí kluby. Pokud se nestanou členem nějakého klubu, označují se za nezávislé.
Poslanecká sněmovna zřizuje výbory, kteréé předjednávají návrhy zákonů. Musí zřídit také:
  • Mandátový a imunitní výbor
  • Petiční výbor, organizační výbor
  • Rozpočtový výbor
Senát
U nás byl zvolem v roce 1996. Je nerozpustitelný, ale každé dva roky se mění volbami třetina jeho členů, čímž zaručuje politickou kontinuitu. Je to zástupný orgán v případě, že by byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. V případě rozpuštění Ps má právo přijímat zákonná opatření, která platí až do zvolení nových poslanců. Senát funguje jako brzda Ps, protože může neschválit návrh zákona přijatý sněmovnou nebo jí ho vráti pozměněný. Jeho organizace je vesměs stejná jako Ps - v čele stojí předseda, zakládají se výbory a komise a senátoři se sdružují v senátorských klubech.

Moc výkonná

Moc výkonná nebo-li exekutiva je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím.
Vláda
Vláda je složena z předsedy (premiéra), místopředsedů a ministrů. Předsedu vlády jmenuje prezident republiky, ten pak navrhne ostatní členy vlády a prezident je jmenuje. Vláda musí po svém jmenování získat důvěru Poslanecké sněmovny, která může kdykoliv během volebního období vyslovit vládě nedůvěru. Pokud nedůvěru vyjádří, vláda musí podat demisi. Vláda žádá o důvěru zpravidla přednesem programového prohlášení vlády, v němž premiér seznamuje sněmovnu se základními cíli a záměry vlády. Každý ministr má na starosti nějaký rezort z vládní agendy (např. zdravotnictví, zemědělství, obranu, finance atd..)
Prezident
Prezident je hlavou státu, jeho funkční období je pět let, může být zvolen maximálně dvakrát za sebou. Funkce prezidenta je neodvolatelná. Jeho pravomoci se dělí na dva druhy:
  • suverénní (nepotřebuje k nim ničí souhlas) - právo veta, právo jmenovat předsedu vlády a ministry, přijímat demisi vlády, rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jmenovat soudce Ústavního soudu
  • kontrasignační (potřebuje spolupodpis předsedy vlády) - právo zasupovat stát navenek, ratifikovat a sjednávat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do parlamentu, pověřovat a odvolávat velvyslance, udělit milost a amnestii atd.

Moc soudní

V České republice je vykonávána Ústavním soudem a soustavou soudů.
Soudy jsou nezávislé, soudci bývají jmenování prezidentem republiky bez časového omezení a jsou neodvolatelní.
Ústavní soud (vv Brně) posuzuje zda je udržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva nebo zda přijatý zákon není v rozposru s ústavou a právním řádem. Skládá se z 15soudců, jež byli jmenováni na 10 let prezidentem se souhlasem Senátu.
Soustava soudů v ČR je čtyřstupňová: Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (oba v Brně), vrchní soudy (v Praze a Olomouci), krajské soudy (v krajských městech), okrasní soudy (v bývalých okresních městech).
 
 

Reklama