
Potřebuji ventilovat své nahromaděné city, pocity, zklamání, radosti, strasti, smutky, lítosti, útrapy, potřeby.... Mám pocit, že když brzy neupustím pomocí toho ventilku alespoň trochu toho přebytečného tlaku (přetlaku), brzy se rozletím na šest set šedesát jedna tisíc devět set šedesát pět poměrně zaoblených (tupých) neřezavých kousků, které se po styku s dusíkem, jenž se volně vyskytuje ve vzduchu ve formě dvouatomových molekul a tvoří jeho 78 objemových procent, stanou samozvnětlivými a v důsledku jejich proměny se tedy termickou reakcí vznítí, posléze explodují a při té příležitosti se každá z nich rozletí na dvě stě devadesát jedna tisíc devět set devadesát dva okem neviditelných avšak velice ostrých střípků tvarem podobných trnu růže...
Ale.........
Já teď prostě nemůžu. Tak mi vlez na záda, Nympho...
Tvá drahá Nympha von Moonthorn ?
O.K.


x