Vítr vypráví mi
o rozmanitosti života,
o Tvé kůži, jež se mé dotýká,
O sluncem zalité savaně,
o potápěčích ve vaně,
O rajské zahradě,
o mořské přehradě,
O světě snů,
o matce dnů,
O jižním kříži,
o tom, co nás tíží,
O ironickém světě,
o nesmrelné tetě,
O lakomém lichváři z Nemanic,
o tom, kdo chtěl víc a nemá nic,
O pohádkové pláni,
o moskevské báni,
O tom, co šel do pekla,
i o té, co jí utekla
živá voda ze síta...
* * *



Měsíc vyslal svoji nitku dolů.
Perletí svítí, letí, celá se třpytí...
Oknem vstoupí do ní..
do místnosti, plné hraní..
Celou ji hladí, vinouc se stezkou hadí.
Odspodu nahoru,
a spousta Amorů... láskou je raní.