Věda o mezinárodních vztazích se zabývá nalézáním bezpečnějších a efektivnějších prostředků mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami. Soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství.
Za subjekty mezinárodních vztahů jsou pokládány zejména suverénní státy - ty státy, které mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem svého území.
Integrace je proces sjednocování, v případě Evropy jde o spojování jednotlivých států v jeden vyšší celek v zájmu hospodářské a politické stability, ekonomické výpomoci mezi státy, ale při tom zůstává zachována státní suverenita členů.
Existují dvě formy mezinárodních vztahů:
- budované na základě smluv a dohod
- určené v rámci mezinárodních organizací
Mezistátní dohody a smlouvy upravují vztahy mezi státy a vytvářejí tak základ pro mezinárodní spolupráci. Mohou být bilaterální - mezi dvěma státy nebo multilaterální - mezi více státy. Obsahují přesné formulace.
Mezinárodní organizace jsou vyšší formou spolupráce mezi státy, ta jejich vznikem nabývá institucionální podobu. Státy postupují část svých pravomocí společným orgánům nebo se v nich snaží prosadit svůj vliv. Spolupráce států v rámci mezinárodních organizací je trvalá a na rozdíl od smluv a dohod se neustále rozvíjí.
Mezinárodní organizace se dělí podle velikosti na:
- regionální - vyvíjejí činnost jen v některých částech světa
- globální - vyvíjejí činnost celosvětově a jejich členy je většina států
Dále se dělí podle oblastí zájmů:
- politické
- hospodářské
- oborově pro výměnu informací a zajištění společných norem a pravidel
Ratifikace - potvrzení, schválení, podepsání, konečný souhlas s mezinárodní dohodou.
Mezinárodní kooperace - spolupráce mezi státy


