
Šestý den
26. dubna 2008 v 22:31 | Nympha | Jen malá setkáníLedové krůpěje bičující její rozpálené tělo z ní smívaly hřích s provinilostí jako svěcená voda... Příval kapek ji hladil a laskal, zároveň však trestal a bil za to, co provedla. Bylo jí nádherně. Bylo jí bláznivě. Smutně. Svobodně. Nezávisle. A přec svázaně. Chtělo se jí vykřičet do světa, jak to všechno bylo. Bez ohlížení se na možné následky... Chtěla zpívat, bláznivě se smát.. A nakonec snad ze zoufalství v koutku lkát.. Šílená nezkrotná bouře pocitů, jež se jí nespoutaná proháněla tělem.. Šestý den...
Ach ten šestý den..
Stála tam v dešti spolu s ní. Se svou sestrou, jež byla jiné krve než ona a přec jí byla téměř nejdražší. Téměř? Byla, je a bude jí vždy nejdražší. Jediná opravdová jistota v životě. Jak smutné, jak nádherné. Ony dvě, opilé vydatnou bouří, stojíc na hradbách a koukajíc na město jež se ztrácelo pod clonou vody z nebe... Smát se a držet balanc.. Hlavně nespadnout... Nesklouznout..
,,Ahoj.. Ať nespadneš.. Slečno.. Nastydneš.." pochybná existence kdesi pod hradbou volá nesmyslná slova snažíc se ji přitom zaujmout. Možná... ,,Nene... Nespadnu.. Nenastydnu.. Teplo je mi.." směje se, zase se směje a v duchu mává rukou nad podivným manekýnem..
Seskočí z hradby....čvacht... Zase jdou vedle sebe a smějí se svému šílenství. Déšť jakoby smíval omšelou nechutnost všedních dnů, i když je sobota...
Je sobota..
Jsou dvě. Jsou jiné. A přece tak stejné. Našly se. Hledaly se tak dlouho až se našly...? Ne.. hledaly se tak dlouho, až na sebe zbyly..
Sestřičky...
Sestřičky, jež se nenechávají ovlivňovat druhými. Jsou své.. Jdou proti zástupům.. A jsou za to rády.
Topívají se v oceánu citů, pocitů, stesků, euforií.. Ale ony to zvládnou, protože se mají...

N.v.M.
Komentáře
Z Tvých článků srší tak šilený umění..... jak to děláš? Jenže pro objevení krásy se nad nimi člověk musí vážně zamyslet... jneže co mají dělat Ti, kterým to nemyslí?
Proč v tom vidím tebe a Ivku?
baru, škoda, že jsem takovej lenoch a nepřečtu si všechny tvé texty :). Tento jsem si však přečetla a moc se mi líbí!


Dneska sem cítila podobné pocity, až je smutné že za pomoci těch špatnejch věcí,no..
Je to pěkný,takový uvolnující... ehm,revoluční:)