close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tajemství minulosti - 4.část

21. října 2007 v 20:00 | Kristýnka |  Newage´s works
"Do prdele!" Vykřikl Honza hlasitě. Jedním dechem zaklapl deník a mrštil jím zlostně o zem. Tvář měl rudou nenávistí. Nedokázal se smířit s faktem, že byl někdo schopen ublížit tak hodné holce jakou byla ona. Litoval dne, kdy se Luboš narodil! Nenáviděl násilí. Proklínal všechny chlapy zmocňující se slabších holek, které neměly šanci se nijak bránit. Byl si na sto procent jistý, že mu stoupl krevní tlak a do toho všeho se mu rozdrnčel mobilní telefon na posteli. Vzal ho překvapeně do rukou nechápajíc, kdo ho může potřebovat ve čtyři hodiny ráno. Když spatřil Kamilino číslo, obrátil oči v sloup. Byla tou poslední, se kterou teď toužil mluvit. "No prosím!" vyštěkl. Kamila se usmála. "Nevrlý z toho, že vás budím, pane Zíma?" ospale se zachichotala. Honzův naštvaný výraz se ale neměnil. "Naši akorát odešli do práce. Tak si tady sama hovím v postýlce a napadlo mě, jestli si zbytek noci nechcete prohovět se mnou." V duchu okamžitě odmítl. Neexistuje důvod, proč by v takové chvíli od Anny odešel. "Nezlob se, ale zůstanu doma."
"Mám teda přijít já? Budu u tebe za minutku, to není problém," navrhla okamžitě a vymrštila se aktivně z postele přecházejíc do koupelny. "Ne, ne, tys mi nerozuměla. Chci být prostě sám."
Zklamaný výraz v Kamilině tváři nemohl zaznamenat, ale ona nebyla ten typ, který se vzdal hned při první prohře. "Honzulko, prosím tě, neodmítej mě pořád. Vždyť tě miluju a jsem pro tebe schopna udělat cokoli, copak to nevidíš?" V očích se jí zaleskly slzy a Honza, jako by to vycítil, pookřál. Nebylo fér, jak se k ní v poslední době choval. Ona si jeho zlost rozhodně nezasloužila. Nechal se obměkčit a sám nakonec souhlasil, že za ní přijde. Vypískla radostí. I kdyby chtěla, nic na světě by pro ni teď nemělo větší cenu.
S bolestí v srdci zvedl pohozený deník, omluvil se Anně a slíbil jí, že se k ní za chvíli vrátí, jako by snad jeho sliby měly pro ni nějaký význam, a pět minut po hovoru s Kamilou byl už na cestě k ní.
Vítala ho jak jinak než s láskou a vášní. Poprvé po dlouhé době jí opět podlehl. Nechal se hýčkat a nechal se hladit. Poslouchal její hlas, který mu vyznával upřímnou lásku, a byl to nakonec on sám, kdo ji začal vysvlékat a milovat se s ní. Zkoušel mít jasnou hlavu a nemyslet přitom na nic a na nikoho jiného. Snažil se Kamile všechny ztracené dny vynahradit, ale v jeho dotecích a polibcích nebylo zdaleka tolik lásky jako z Kamiliny strany. A ona to vycítila. Mazlili se dlouho a po milování zůstali nehybně ležet další čtyři hodiny. Nikdo z nich nepromluvil ani slovo. Honza jednou rukou přidržoval deku, která mu zakrývala klín, a druhou přiložil na čelo a Kamile se zdálo, že zvažuje, je-li normální. Do ticha opuštěného bytu po dlouhých hodinách bdění zazněla její otázka čistě a prostě: "Myslíš na ni?" Překvapilo ho, že první, co ho napadlo, byla Erika. Až tehdy si uvědomil, že na ni myslí daleko více, než si byl schopný připustit. Začalo mu postupně docházet, že celá ta záležitost s Annou má vlastně souvislost s Erikou. Jako by každé Annino slovo Honzův dětský cit k Erice připomínalo. Jako by se snažila o to, aby pochopil, že má být s ní. Že je pro něj ta pravá. Mlčky přikývl, a tím ji postavil před hotovou věc. Opřela se o předloktí a zpod deky jí přitom vykukovalo nahé ňadro. "Myslíš si upřímně, že bys mě mohl někdy začít milovat?" Rozhodla se mluvit přímo. Už si nechtěla na nic hrát a nestála o marné doufání. Bolestně pootočil hlavou a podíval se jí zpříma do očí. Nenašel slova, kterými by ji odmítl. Bylo mu smutno. Kamila si nezasloužila takového člověka, jakým byl on. Vysvětlila si jeho mlčení správně. Kývla zlomeně hlavou a mlčky se zvedla, aby odešla do druhého pokoje. Když odcházela, pozoroval její siluetu a věděl, že je to naposledy, kdy ji takhle vidí. Vyšel po pár minutách oblečený. Našel ji sedět s hlavou v dlaních u jídelního stolu. Tiše vzlykala a Honzovi se její obraz zamlžil. Přistoupil tiše k ní a pohladil ji po vlasech. Chtěl ji za všechno poděkovat, ale dostal ze sebe pouze hořké: "Odpusť." A vlastně si ani nebyl jist, jestli to zaslechla.
" …. Nemohla jsem nic dělat. Každý můj pohyb vyjadřující odpor ho ještě více vzrušoval. Takže jsem jen držela jako raněné zvíře neschopné jakéhokoliv pohybu. Tímto se mi zhnusil tak neuvěřitelně moc! Doma jsem při vzpomínce, co se dělo, zvracela. Žaludek se mi hroutil odporem. Zkoušela jsem na to nemyslet, ale marně. Cítila jsem se pošpiněná a zneuctěná. Jako špinavý hadr! Nic víc! A to se ještě po tom našem vzájemném fyzickém "aktu lásky" dokázal zeptat, jak se mi to líbilo! Nevzmohla jsem se na nic a to se pak výsměšně otázal: "Copak je? To jsem ti tak moc vyrazil dech?" Objímal mě, když kráčel vedle mě dlouhými kroky a přitom líbal romanticky do vlasů. "Promiň mi to, ale strašně moc jsem tě chtěl. Nedokázal jsem tomu zabránit. Ta touha narostla do takového extrému…"
"Že jsi mě dokázal znásilnit?" vykřikla jsem celá na pokraji duševního zhroucení. Pobaveně se rozesmál: "Znásilnění? Co to je za slovo, prosím tě? Vždyť jsi to chtěla! Nepopírej to!" O co se snažil?! Přesvědčit mě, že jsem cvok? Nenáviděla jsem ho. Jeho postava byla daleko za obzorem. Neexistoval. Moje srdce ho neznalo. Ani ta přátelská láska o něm nechtěla nic slyšet. Zradil. Tak jako každý člověk. Od té doby, co mě zneužil, dělal, jako by se nikdy nic nestalo. ,Zapomnělo se na to..' Zůstávala jsem s ním, i když jsem ho nesnášela. Neuměla jsem mu zkrátka říct, jak to skutečně je. Byla jsem moc velký srab. A tak utíkaly měsíce. Hodněkrát mi Luboš říkával, že má strach z toho, že ho jednou opustím, a já ho ještě ujišťovala, že se to nikdy nestane. Odpověď z lítosti. Nebo možná z touhy mít už konečně pokoj. Mezitím jsem se začala více stýkat s Jakubem. Samozřejmě za jeho zády. Tohle mi dodávalo sílu. Na tohle jsem se těšila každé ráno a jen pro tenhle okamžik jsem dýchala a i tohle mi dodávalo sílu zůstávat s Lubošem.
To be continued...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama