close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Analytická psychologie/C.G. Jung

22. března 2007 v 17:25 | Nympha |  Psychologie
C.G.Jung
Analytická psychologie byla založena Carlem Gustavem Jungem (1875-1961) a patří spolu s Freudovou psychoanalýzou a Adlerovou individuální psychologií ke klasickým hlubinně psychologickým směrům. Jung rozvíjel svou psychologii nejprve v přátelském vztahu s Freudem, v r. 1913 však došlo k jeho rozchodu s Freudem a psychoanalýzou vyvolanému odlišnými Jungovými představami o nevědomí. Jung zavádí pojem kolektivního nevědomí a od toho okamžiku se jeho práce z velké části zaměřuje na doložení a pochopení existence, významu archetypové duševní dimenze, tak pro jiné své teoretické koncepty hledá předchůdce a paralely v kultuře a duchovních dějinách lidstva. Neexistuje pro něj psychologie bez dějin a ani psychologie nevědomí, protože pouze historické srovnání může potvrdit a relativizovat hledisko toho kterého pozorovatele.
Paralely ke svým konceptům a pojmům nachází u gnotisků, novoplatoniků, církevních Otců, mystiků a hermetiků, stejně jako v romantické filozofii a v přírodní filozofii (Goethe, Schelling, Schleiermacher, Schubart, Fichte, Nietzsche, Carus, Schopenhauer a E. von Hartmann). Je také silně ovlivněn T. Flournoyem a W. Jamesem. Pro Junga se stane rozhodujícím zážitkem zejména setkání s alchymií, protože zjistí, že se jeho vlastní zkušenosti a pojetí překvapivě shodují s pojetím alchymistů. Kromě kultury a filozofie Západu se Jung zabývá i západním a východním náboženstvím a také mýty, pohádkami, mravy a zvyky národů světa. Až do konce života jsou alchymistické studie centrálním obsahem jeho výzkumu (GW 12, 13, 14/I a 14/II). Bohužel zůstávají právě tyto myšlenkové pochody pro čtenáře většinou těžko srozumitelnými, což lze přičíst zejména jejich symbolickému charakteru a množství ampflikací historických motivů.
Celý život ho zaměstnávaly otázky křesťanství a náboženství (GW 11). Jung zastává názor, že jádro každé neurózy tvoří otázka po hlubším smyslu života a otázka víry. Velmi na něj působila hloubka a rozmanitost psychických zkušeností a poznatků, které se odrážejí ve východních náboženstvích, ale odmítá nereflektované přejímání východních praktik a představ člověkem Západu. Do centra západního člověka podle něj stále patří křesťanské poselství, i když potřebuje nový náhled, mj. zahrnutí ženského principu a stejně tak jeho propojení s mužským principem a uznání ambivalentní paradoxnosti obrazu boha, temné stránky Boha.
Jung chtěl svou psychologií vyhovět všem aspektům, životním projevům a potřebám člověka. Proto se analytická psychologie pouze duševními nemocemi, nýbrž také zdravím a tvůrčím rozvojem člověka, společnosti a kultury. Ještě před rozvojem moderních kybernetických systémově-teoretických modelových představ popsal Jung člověka jako autoregulační systém. V centru jeho psychologie osobnosti stojí bytostné Já a individuace, vývoj člověka se zřetelem k rozšířenějšímu vědomí, větší humanitární zralosti a sociální odpovědnosti. V individuačním procesu se má člověk stát tím, kým skutečně je na základě svého založení a vývojových možností. Má si uvědomit různé aspekty svého bytí, zpracovat je a převzít do života. K tomu patří například jeho temné stránky, které Jung shrnul podpojmem stín a které představují protiklad k navenek projevovaným, společenský žádaným aspektům, nebo také jeho podíly opačného pohlaví. Měl by taky zjistit, že tvoří jako individuum tělesně-duševní jednotou a celek, který Jung nazývá, opíraje se o indickou filozofii, ,,bytostné Já" a který stojí v nerozlučné závislosti a spojení se sociálním okolím a prostředím.
Od těchto představ se odvozuje také integrativní terapeutický koncept, ve kterém má vedle analytického zpracování nevědomých (traumatických) zkušeností a konfliktů velký význam podpora kreativního rozvoje a vlastní odpovědnosti za uspořádání života. Tělesná i duševní onemocnění jsou chápána jako výraz toho, že je porušena zdravá vzájemná souhra organismu. V psychoterapii stejně jako v individuačním procesu mají být vědomému prožívání a chování postupně zpřístupněny takové aspekty a polarity, který byly z dosavadního života vyloučeny a zůstaly nevědomé, aby mohlo (znovu) dojít k dynamické rovnováze, tvůrčí rovnováze mezi polaritami, ke ,,sjednocení protikladů". Důležitou součástí analytické psychologie je rozbor nevědomých výrazových forem duše, tedy např. snů, fantazií a symbolů, ve kterých se může odrážet nežitý život a tvořivé impulzy.
Jungův život a dílo tvoří nerozlučnou jednotu. ,,Má díla lze pokládat za má životní zastavení. Jsou výrazem mého vnitřního vývoje, neboť práce s obsahy nevědomí člověka utváří a způsobuje jeho proměnu...Všechny mé spisy lze považovat takříkajíc za úkoly uložené z nitra; vznikly pod soudovým tlakem...Představují jakousi kompenzaci k současnému světu a já jsem musel říkat to, co nikdo nechce slyšet." (Jaffé, ed.,1998, str.205).
To, že Jung zažíval neustále také ostrou kritiku lze připsat jistě nejen jeho myšlenkám, na svou dobu revolučním, pro které ještě nedozrál čas, nýbrž také jeho příležitostně arogantní osobnosti, jeho často asociativně bezbřehému stylu psaní, jeho rozporuplným definicím pojmů, a především jeho antisemitickým výrokům a počátečním sympatiím vůči Hitlerovi, a jeho ideologii nacionálního socialismu
Jungova díla byla přeložena do téměř všech evropských a také do některých mimoevropských jazyků. Anglické a německé souborné vydání obsahuje 18 svazků, k tomu se připojují tři svazky jeho sebraných dopisů, dalších seminárních svazků a autobiografie, kterou zaznamenala a vydala A. Jaffé (1969).
Analytická psychologie se v posledních desetiletích dále rozvíjela různě. Samuels rozlišuje tři hlavní směry: klasickou školu, vývojově psychologickou školu a školu archetypové psychologie. Tyto směry by mohly být doplněny ještě o směr integrativní (Müller, 1995). Možnosti vzdělávání a dalšího vzdělání v analytické psychologii a psychoterapii existují na německy mluvícím území v Küsnachtu/Curychu, v Berlíně, Mnichově, Stuttgartu a Kolíně. Po celém světě existuje asi 50 vzdělávacích institutů, které jsou sjednoceny v mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii (IAAP). Informace jsou dostupné na internetu na: www.cjung.de
L. Müller

Více o Carlu Gustavu Jungovi naleznete zde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eridan Eridan | Web | 30. dubna 2007 v 12:35 | Reagovat

Moc fajn článek, Jung je můj oblíbenec :)

2 Nikis Nikis | E-mail | Web | 20. července 2007 v 20:47 | Reagovat

Nevím, proč jsem si tenhle článek nepřečetla už dříve.. Je to moc zajímavé a psychologie jako celek rozhodně také.

3 tears tears | 30. srpna 2007 v 21:23 | Reagovat

nemela by si neco podobneho o kantovi??

4 Nympha Nympha | Web | 2. září 2007 v 19:40 | Reagovat

Tears: Myslíš Immanuele Kanta? Nebo kterého Kanta? Je jich víc.. Avšak podobný článek nemám ani o jednom .... I když mohla bych jej sehnat ;o)..

5 Vojta Vojta | Web | 26. února 2008 v 17:19 | Reagovat

Zde připojuji výklad Jungova archetypu Persona -  http://ografologii.blogspot.com/2008/02/persona.html

6 Nympha von Moonthorn Nympha von Moonthorn | E-mail | Web | 27. února 2008 v 20:51 | Reagovat

Vojta:  To se hodí , děkuji :o). Mimochodem, máš krásné stránky, až budu mít čas, tak to musím všechno pročíst:)

7 Vojta Vojta | Web | 29. února 2008 v 11:49 | Reagovat

Děkuji

8 Iva Iva | 12. prosince 2009 v 12:33 | Reagovat

Ahojda:)
tento článek je moc dobře a zajímavě napsán,děkuji za cenné a srozumitelné info:)

9 A. Koutníková A. Koutníková | Web | 25. ledna 2014 v 18:38 | Reagovat

Na střední škole byla psychologie můj nejoblíbenější předmět. Trochu v mém zaměstnání na psychologii také narážím a myslím si, že je tvůj článek velmi vydařený. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama