Život mám
Život mám, mámo,
štěstí mám, ségro,
svobod mám, brácho
a tý se užívám.
Divný zvyky mám, dcero,
skvělý okamžiky mám, kámo,
taky hlavu a zuby,
co trápí mě jak vás.
Svý háro mám,
svůj mozek mám,
ušima svýma poslouchám,
svý oči mám
a taky nos
i zuby mám
uvnitř svých úst.
Svůj jazyk mám
a bradu též,
mám vlastí krk
i vlastní pěst,
skvělý okamžiky mám, kámo,
taky hlavu a zuby,
co trápí mě jak vás.
Svý háro mám,
svůj mozek mám,
ušima svýma poslouchám,
svý oči mám
a taky nos
i zuby mám
uvnitř svých úst.
Svůj jazyk mám
a bradu též,
mám vlastí krk
i vlastní pěst,
svý srdce mám
i duši svou,
na vlastních nohou
já musím stát.
Mám svoje ruce,
svoji dlaň,
svým vlastním hrdlem polykám,
svý játra mám
a kůži svou,
i deset prstů na nohou.
Mám svou krev!
Mám sám sebe!
A život mám!
Do celýho světa to rozhlásím, mámo!
Do celýho světa to rozhlásím, ségro!
Do celýho světa to rozhlásím, brácho!
A celej svět to ví, co já mám.
Ámen! Ámen!
i duši svou,
na vlastních nohou
já musím stát.
Mám svoje ruce,
svoji dlaň,
svým vlastním hrdlem polykám,
svý játra mám
a kůži svou,
i deset prstů na nohou.
Mám svou krev!
Mám sám sebe!
A život mám!
Do celýho světa to rozhlásím, mámo!
Do celýho světa to rozhlásím, ségro!
Do celýho světa to rozhlásím, brácho!
A celej svět to ví, co já mám.
Ámen! Ámen!

