Síla tajemství mne mučí,
může být něco ještě trpčí?
Sůl se mi do očí dere,
když to tajemství úsměv ze rtů Ti bere.
Asi navěky zůstanu já,
malá a přec tak tajemná...
Leda, že bys protrhl tu hráz,
tu jenž od sebe dělí nás..
To by jsme se museli přestat oba bát..
Ale zatím to nejde...
Ale nezapomeň,
Každý bolestí nakonec pojde...

