Jsem tu sama.. Vlastně ne..Je tu se mnou ještě jakési divné tušení a tma.. Jako bych měla strach. -NE!
To není strach, já se přece nebojím..nemám čeho..já nemusím mít strach. Ano, už vím, to se nebojím já..Ale něco ve mne má z něčeho strach. Netuším proč ani jak dlouho to bude trvat. Třeba to zmizí a já ani nebudu vědět jak. Nezjistím jak a proč to najdenou pominulo… A třeba si na to už ani nevzpomenu..
Jedno vím,ale jistě.. Teď tu nejsem sama. Strach, nejistota a to tušení je tu se mnou. Buď mne zničí nebo jednou budu ráda, že tu se mnou jsou nebo byly..

