Hádka sester
RÓZI: Agnes, vzbuď se, otevři oči!
Není to Ostrovan, je horší než lid.
Každou chvíli sem otec vkročí,
to pak by nenašel do smrti klid.
Není to Ostrovan, je horší než lid.
Každou chvíli sem otec vkročí,
to pak by nenašel do smrti klid.
AGNES: Nemůžu přece poručit citu.
Tys neviděla ten temný zrak.
Tys neviděla ten temný zrak.
RÓZI: Nesmíš propadnout černému mýtu!
AGNES: Můj cit se nevzbudil přece jen tak?
RÓZI: Agnes, Agnes, kam jsi oči dala,
komu jsi to duši zaprodala!
Černá, černá je řeka osudu.
Nedělej našemu rodu ostudu!
komu jsi to duši zaprodala!
Černá, černá je řeka osudu.
Nedělej našemu rodu ostudu!
Hezký, hezký jsou i jiný muži.
Místo jedu přinesou ti růži.
Kolik, kolik jich jen tvou ruku chtělo.
Vraždili by pro tebe, jen kdyby se to smělo.
Místo jedu přinesou ti růži.
Kolik, kolik jich jen tvou ruku chtělo.
Vraždili by pro tebe, jen kdyby se to smělo.
AGNES: Kašlu na všechny, kdo pod oknem stoji.
Jako psi se trapně o kost rvou.
Chci jen toho, kterého se bojí.
Jen on získal přízeň mou.
Jako psi se trapně o kost rvou.
Chci jen toho, kterého se bojí.
Jen on získal přízeň mou.
RÓZI: Ten muž za odměnu smrt do města nosí.
Nic o něm nikdo neví, má šat žebráka.
Pusť ho z hlavy, tvá sestra tě prosí!
Ty nejsi žena lecjaká.
Nic o něm nikdo neví, má šat žebráka.
Pusť ho z hlavy, tvá sestra tě prosí!
Ty nejsi žena lecjaká.
Agnes!
AGNES: Rózi! Jestli mě máš ráda.
Nech můj osud jenom v rukou mých.
Nech můj osud jenom v rukou mých.
RÓZI: Vina, vina i na mou hlavu padá,
že já ráda splním to, co máš na očích.
že já ráda splním to, co máš na očích.
OBĚ: Sestry, sestry vždy při sobě stojí.
Umřít může jedna pro druhou,
stejná, stejná, stejná krev nás pojí.
Umřít může jedna pro druhou,
stejná, stejná, stejná krev nás pojí.
AGNES: Já mam ráda sestru svou.
RÓZI: A já zas tu svou.

